Transkript infografiky

Se zvyšujícími se koncentracemi skleníkových plynů dochází k vyšší kumulaci tepla vyzařovaného Zemí a většina tohoto atmosférického tepla se následně ukládá do oceánu. Objem tepla ve svrchní vrstvě (cca do 700 m) se v posledních dekádách výrazně zvýšil. Dle odhadů se do oceánů ukládá kolem 90 % nadbytečné tepelné energie zachycené vyššími koncentracemi skleníkových plynů.

Vyšší množství tepla v oceánu znamená, že voda mj. také zvýší svůj objem, a právě tento faktor je tak zodpovědný za třetinu až polovinu globálního zvyšování hladiny oceánů.

Jak velké je množství tepelné energie zachycené oceánem? Pro srovnání, za posledních šest dekád se v oceánu zachytilo osmkrát více tepelné energie, než kolik energie za stejnou dobu spotřebovalo lidstvo na výrobu elektřiny, v průmyslu, na vytápění atd.

Od poloviny 90. let byl objem tepla ve svrchní vrstvě (0-700 m) trvale nadprůměrný. Oteplení v období 1993-2020 je různými vědeckými studiemi odhadováno na přibližně 0,37 až 0,41 W.m^-2. V hlubší vrstvě 700-2000 m se oteplení odhaduje na 0,15 až 0,31 W.m^-2 a ještě hlouběji (2000-6000 m) pak 0,06 W.m^-2. Celkově se napříč hloubkami oteplení odhaduje na 0,58 až 0,78 W.m^-2. To se sice nemusí zdát jako mnoho, při zohlednění plochy oceánů se však jedná o obrovské množství energie.