V případě, že chcete grafiku použít například v prezentaci nebo na sociálních sítích, hlavní infografika může obsahovat příliš mnoho textu a malé písmo. Níže jsou k dispozici dílčí infografiky, které obsahují dílčí části hlavní infografiky rozdělené na logické a graficky upravené části.
Kvalita ovzduší není dána jen samotným množstvím emisí, ale i dalšími faktory. Jedním z nejvýznamnějších jsou meteorologické a rozptylové podmínky, které mohou mít na kvalitu ovzduší vliv velmi výrazný a v určitých situacích i dominantní. Právě meteorologické a rozptylové podmínky bývají hlavním zdrojem meziroční variability v úrovni znečištění ovzduší.
Rychlost větru má na kvalitu ovzduší velmi výrazný vliv. Pro kvalitu ovzduší jsou obecně prospěšné vyšší rychlosti větru, které zajistí intenzivnější rozptyl – znečišťující látky se od svého zdroje rychle šíří a nedochází k jejich kumulaci.
V určitých specifických situacích může být vliv rychlosti větru na ovzduší opačný. Příkladem takové situace jsou lesní požáry nebo stavební činnost – při vyšších rychlostech větru může docházet k intenzivní resuspenzi, tedy víření částic již usazených na povrchu a v případě lesních požárů šíření znečištění do širšího okolí.
Srážky, ať už kapalného (např. déšť) nebo pevného (např. sněžení) skupenství, mají na koncentrace znečišťujících látek v ovzduší velmi pozitivní vliv. Zejména při intenzivnějších srážkách se úroveň znečištění ovzduší velmi rychle snižuje. Částice jsou smývány z ovzduší na povrch.
Směr větru ovlivňuje, kam se bude znečištění primárně šířit z místa svého zdroje. V určité lokalitě tak může být kvalita ovzduší výrazně zhoršená, pokud zrovna fouká ze směru významného zdroje. Toto platí i na delší vzdálenosti. V oblasti Jihomoravského a Zlínského kraje bývají například koncentrace v zimním období nejvyšší při severovýchodním proudění, kdy se do těchto oblastí dostává znečištění z Moravskoslezského kraje nebo až z Polska, kde bývá znečištění zejména v topné sezóně velmi významné. Na naše území se může na velkou vzdálenost dostat při určitém směru proudění a podmínkách například i písek ze Sahary.
Teplota vzduchu má na kvalitu ovzduší vliv jak přímý, tak nepřímý.
Přímý vliv teploty souvisí s teplotním zvrstvením atmosféry. Za běžných podmínek teplota s rostoucí výškou nad povrchem v přízemní vrstvě atmosféry klesá. Teplejší vzduch u povrchu tedy přirozeně stoupá vzhůru a s ním dochází i k rozptylu znečišťujících látek ve vertikálním směru. Za určitých podmínek (nejčastěji v zimě) se může v určité výšce nad povrchem vytvořit vrstva teplejšího vzduchu, tzv. inverzní vrstva. Vzduch pod touto vrstvou je chladnější, a tedy nestoupá. Během této přízemní teplotní inverze je velmi omezen rozptyl a znečištění se u země kumuluje.
Nepřímý vliv teploty vzduchu spočívá ve vlivu teploty na zdroje znečišťování ovzduší. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění je v České republice vytápění. Nízké teploty znamenají vyšší míru vytápění, a s tím souvisí také větší množství emisí z vytápění. Teplota vzduchu má vliv i na emise jiných zdrojů, vyšší emise mají například také vozy při studeném startu.
Intenzita slunečního záření ovlivňuje koncentrace přízemního ozonu. Tato znečišťující látka nemá přímý zdroj a vzniká až reakcemi v ovzduší. Tyto reakce označujeme jako fotochemické – jsou katalyzovány slunečním zářením. Nejvyšší koncentrace přízemního ozonu bývají pozorovány během horkých a slunečných letních dnech s vysokými teplotami vzduchu. Právě za těchto podmínek probíhají reakce, dávající vznik přízemnímu ozonu, nejintenzivněji.
V zimním období může mít sluneční záření pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, protože ohřívá povrchy a může tak snižovat potřebu vytápění.
Dobrým příkladem vlivu meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší je únor 2020. Tento měsíc byla totiž kvalita ovzduší velmi výjimečně dobrá, a to díky kombinaci několika faktorů.
Vysoké teploty, bohaté srážky a větrno jsou faktory, které každý sám o sobě obecně přispívají k dobré kvalitě ovzduší. V zimních měsících bývají koncentrace znečišťujících látek (s výjimkou ozonu) nejvyšší. V únoru 2020 byly hodnoty koncentrací různých znečišťujících látek na řadě stanic téměř nebo zcela na úrovni letních měsíců.
Grafy ukazují průměrné únorové koncentrace částic PM10 a benzo[a]pyrenu na vybraných stanicích.
Koncentrace v únoru 2020 byly na stanicích často o desítky procent nižší, než je únorový průměr 2010-2019. Za tímto zlepšením stojí právě vliv meteorologických a rozptylových podmínek.