Každý už se setkal s „bílými čarami“, které za sebou zanechávají na obloze letadla. Odborně se těmto pruhům říká kondenzační stopy nebo kondenzační pruhy, anglicky contrails (condensation trails). O těchto pruzích koluje řada mýtů a nejasností, mohou mít různou šířku a mohou na obloze přetrvávat různou dobu.
Letecké motory (dopravních letouny, stíhací letouny, rakety atd.) pracují na bázi spalovacích procesů, a proto jsou uvnitř vysoké teploty a výfukové plyny ze spalování kerosinu jsou velmi horké a vlhké. Tlak vodní páry, a především teplota ve výškách, ve kterých se tyto stroje standardně pohybují, je mnohem nižší. Je tak nízká, že dochází k zmrznutí vodní páry a krystalky jsou to, co tvoří onen souvislý, úzký pruh na nebi. Každý motor vytváří svou vlastní stopu, proto bývá pruhů více těsně vedle sebe. Smíšení napomáhají turbulence vytvářené motorem a přirozené proudění větru.
Studie ukázaly, že vlhkost produkovaná spalováním v leteckém motoru produkuje přibližně 1,7 g vody na každý metr uletěné vzdálenosti. Avšak celkové množství vody odhadnuté v jednom metru kondenzační stopy je mezi 20,7 až 41,2 kg! Jedná se tedy takřka výhradně o vlhkost z okolní atmosféry.
Zplodiny z letectví se často uvádí ve formě emisního indexu – množství v gramech ve zplodinách děleno hmotnost v kg spáleného paliva. Suma těchto produktů je vyšší než suma celkového množství paliva, protože obsahují zplodiny i kyslík z okolní atmosféry, který se účastnil spalovacího procesu. V emisích bychom našli kromě vodní páry a oxidu uhličitého také oxidy dusíku (NOX) a oxid siřičitý (SO2) a stopová množství nespáleného paliva a oxidu uhelnatého.
Pro srovnání, v jedné studii bylo analyzováno právě množství zplodin a obsah kondenzačních pruhů, bylo zjištěno, že ve výše uvedeném množství 21 až 41 kg ledových krystalků na uletěný metr se nacházelo přibližně 0,025 g látek jiných než voda/led a CO2.
V závislosti na výšce nad zemí, meteorologických podmínkách (teplota a vlhkost vzduchu) můžou mít kondenzační stopy různou tloušťku a můžou být na obloze patrné různou dobu. Důležitým faktorem udávajícím vzhled kondenzačních stop je i palivo, které daný letoun právě používá, přirozená oblačnost, vertikální pohyby vzduchu a rychlost větru v dané výšce.
Nejčastěji ve výškách 7-12 km při teplotách okolního vzduchu pod -35 °C. Pokud je vzduch chladný a vlhký, mohou se tvořit i v nižších výškách. Kondenzační pásy se netvoří přímo za motorem, ale až v určité vzdálenosti za ním, poté, co dojde k ochlazení a kondenzaci horkých emisí z motoru.
Jedná se o slovo odvozené právě od anglického “contrails” (kondenzační stopa). Slovo chemtrails, odvozené od “chemická stopa”, souvisí s konspirační teorií založenou na názoru, že se nejedná o klasické kondenzační stopy, ale pruhy, do kterých jsou mj. vypouštěny různé škodlivé látky, ať už chemického či biologického původu. Podle různých alternativ této teorie se má jednat o viry, bakterie, plísně, kovy, polymerová vlákna atd. Tato teorie je zcela nesmyslná a vychází spíše z neznalosti toho, jakým způsobem a proč se tyto „čáry“ za letadly objevují.