Transkript infografiky

Koncentrace znečišťujících látek naměřené v konkrétním místě a čase (tzv. imise) závisí na více faktorech, což je potřeba vzít v potaz při hodnocení kvality ovzduší a například srovnávání hodnot s jiným obdobím.

emise znečišťujících látek z blízkých zdrojů

Koncentrace znečišťujících látek v určitém místě a čase jsou ovlivňovány zdroji znečišťování v okolí. Například na dopravních stanicích jsou koncentrace významně ovlivňovány dopravou na přiléhající komunikaci.

Koncentrace znečišťujících látek v určitém místě a čase jsou ovlivňovány zdroji znečišťování v okolí. Například na dopravních stanicích jsou koncentrace významně ovlivňovány dopravou na přiléhající komunikaci.

V malých obcích zase můžou být koncentrace znečišťujících látek velmi výrazně ovlivňovány například sousedem, který topí ve starém kotli na tuhá paliva.

dálkový transport emise znečišťujících látek ze vzdálených zdrojů

Znečišťující látky se mohou v atmosféře šířit na velmi velké vzdálenosti v řádu stovek až tisíců kilometrů. Na znečištění v konkrétní lokalitě se tak mohou podílet i velmi vzdálené zdroje znečišťování.

Charakter tohoto transportu ovlivňují meteorologické podmínky (např. směr a rychlost větru), terén, velikost částic, typ znečišťující látky atd.

Do České republiky se například může dostat i saharský písek z Afriky. Toto je ale spíše výjimečné. V zimním období ovlivňuje za určitých situací kvalitu ovzduší zejména na východní části našeho území vliv lokálních topenišť v Polsku.

meteorologické a rozptylové podmínky

Faktorem, který může někdy i zásadně ovlivňovat míru znečištění jsou meteorologické a rozptylové podmínky – konkrétně například směr a rychlost větru (ovlivňují směr šíření a míru rozptylu), teplota vzduchu, množství srážek, významný je třeba i výskyt přízemní teplotní inverze.

Některé meteorologické parametry mohou také ovlivňovat reakce látek v ovzduší – typickým příkladem je intenzita slunečního záření, která ovlivňuje míru vzniku přízemního ozonu.

stav v předchozím obdobím

Při hodnocení krátkodobého stavu ovzduší hrají roli i výchozí podmínky, tedy úroveň znečištění na začátku hodnoceného období. Pokud například byla kvalita ovzduší v předchozím období z různých důvodů horší, počáteční vyšší koncentrace mohou ovlivnit i míru znečištění v následující, hodnocené období.

Na aktuální míře znečištění v určitém místě a čase se tedy nepodílí pouze emise znečišťujících látek vypuštěné do ovzduší zdroji. Vztah mezi emisemi (množstvím znečištění z určitého konkrétního zdroje) a imisemi (množství znečištění naměřené v konkrétním místě a čase dané kombinací všech zdrojů a faktorů, které úroveň znečištění v danou chvíli na daném místě ovlivňují) tedy není lineární. Nárůst emisí nemusí znamenat nárůst naměřených koncentrací, a naopak pokles emisí nemusí ve všech případech znamenat zlepšení kvality ovzduší. Při hodnocení kvality ovzduší je třeba vzít v potaz i další faktory. Navíc spolu znečišťující látky v ovzduší mohou a často reagují, čímž vznikají nové látky (tzv. sekundární znečišťující látky), které nebyly přímo vypuštěny zdroji. Stanovit zcela přesně podíl jednotlivých faktorů na celkové míře znečištění není v praxi nikdy možné. Hodnocení úrovně znečištění, příčin tohoto znečištění (identifikace zdrojů) a navrhnout účinná opatření je velmi komplexní disciplína.