Transkript infografiky

Námraza, ledovka nebo náledí, souhrnně označované jako tzv. námrazové jevy spolu sice souvisí, neznamenají však totéž. Jedná se o potenciálně nebezpečné jevy a jejich znalost je tedy výhodou.

Námraza

Vznik

Námraza vzniká, když se dostanou do kontaktu malé kapičky (např. mlhy, oblaků apod.) s chladným povrchem země nebo jiným předmětem o teplotě nižší než 0 °C. Může vznikat také tzv. desublimací (přímá přeměna skupenství z plynné do pevné fáze) když se vzdušná vlhkost sráží na prochladlém zemském povrchu a předmětech, v absenci kapiček mlhy nebo oblaků.

Typy

• průsvitná námraza – vzniká při teplotách 0 až -3 °C. Tvoří ji hladká a většinou průsvitná vrstva ledu, která je velmi silně přichycena k povrchu a obtížně se odstraňuje (nutné mechanicky nebo roztáním, odolává i silnému větru). Vzniká pomalým zmrznutím.
• zrnitá námraza – vzniká při teplotách 2 až 10 °C při rychlém zmrznutí. Má zrnitou (vláknitou) strukturu, je velmi přilnavá, ale relativně snadno se odstraňuje od povrchu.
• krystalická námraza – tzv. jinovatka, vzniká většinou při teplotách -8 °C a nižších. Z povrchu se snadno odstraňuje.

Rizika

• riziko poškození stromů, stožárů elektrického vedení (průsvitná a zrnitá)
• riziko smyku při tvorbě na silničních komunikacích
• riziko zhoršení aerodynamických vlastností letadel – možná ztráta vztlaku, posunutí těžiště atd.

Ledovka

Vznik

Ledovka vzniká při výskytu mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení, kdy přechlazené vodní kapky dopadající na zemský povrch nebo jiný velmi chladný předmět (pod bodem mrazu) okamžitě mrznou. Ledovka tak představuje hladkou a průhlednou vrstvu ledu. V určité výšce nad zemí se nachází teplý vzduch, takže vznikají kapky, které dopadají na povrch, který není prohřátý, proto mrznou. Mocnost ledovky může být až několik centimetrů při vhodných podmínkách pro její tvorbu.

Ledovka je velmi nebezpečná, protože bývá velmi kluzká. Její zrádnost spočívá také v možnosti tvořit se velmi lokálně, takže se může objevit nenadále.

Rizika

• riziko pádu nebo smyku – může tvořit velmi kluzkou vrstvu na chodnících nebo silničních komunikacích.
• riziko lokálního výskytu – může se tvořit velmi lokálně, například v údolích, kde může za určitých podmínek být výrazně chladněji, její výskyt tedy může být nečekaný.
• riziko poškození stromů, stožárů elektrického vedení atd. – hmotnost ledovky bývá 700 až 900 kg/m³.

Náledí

Vznik

Náledí vzniká postupným mrznutím mokrého povrchu, čímž na něm vzniká ledová vrstva. Může se jednat o zmrznutí kapek deště nebo mrholení (nepřechlazených kapek, které spadly na zem dříve). Náledí také často vzniká, když se přes den oteplí, částečně či úplně roztává sníh a následně dojde opět k ochlazení a voda z roztátého sněhu zmrzá. Sníh může roztát a zmrznout v ledovku také na silničních komunikacích ve stopách vozidel, která sníh ujezdí.

Náledí se často vyskytuje například na mostech nebo ve stinných oblastech a může být velmi obtížně viditelné nebo může být vrstva ledu zasněžená.

Svým charakterem je náledí shodné s ledovkou, od které se liší pouze principem vzniku.

Rizika

• riziko pádu nebo smyku – může tvořit velmi kluzkou vrstvu na chodnících nebo silničních komunikacích.
• riziko lokálního výskytu
• riziko poškození stromů, stožárů elektrického vedení atd.