Transkript infografiky

Jak získat data například o teplotě vzduchu, o teplotě vody oceánu, o koncentraci CO₂ v atmosféře z minulosti, ze které žádná přímo naměřená data neexistují? Možností je využít tzv. proxy data – data o jiných parametrech, které byly závislé na stavu klimatu a nepřímo tedy mohou sloužit k získávání informací a rekonstrukci podmínek, jaké na Zemi panovaly i v dávné minulosti. Vědnímu oboru, který se historickým vývojem klima zabývá se říká paleoklimatologie.

Ledovcová jádra

Led v trvale zaledněných oblastech (vysoko ve velehorách, v polárních oblastech) obsahuje velmi cenné informace.

Z ledu se vyvrtá válcovitý vzorek, kterému se říká ledovcové jádro. Vrt může být i několik tisíc metrů hluboký.

Následně se tato jádra analyzují a zjišťují se například koncentrace plynů v bublinkách v ledu. Některé analytické metody jsou destruktivní, jiné nikoliv. Část vzorků se tedy uchovává pro archivní účely.

Ledovcová jádra sestávají z vrstev, kde se střídá led z letního a zimního sněhu, které se vzájemně liší například svou strukturou a chemickým složením.

Ledovcová jádra poskytují jak cenné informace o různých parametrech, tak umožňují tyto podmínky datovat a odhadnout tak jejich historický vývoj v čase.

Jaké informace lze z ledovcových jader vyčíst?

Ledovcová jádra mohou poskytnout informace o teplotě, množství srážek, složení atmosféry, sopečné aktivitě, ale třeba i parametrech větru. Tloušťka každé vrstvy souvisí s množstvím sněhu, který ten rok napadl. Na základě informací z několika blízkých lokalit lze určit směr pohybu sněhu a z toho odvodit parametry větru. Chemické složení samotného sněhu (ledu) podává informace o teplotě v dané oblasti. Při nižších teplotách jsou totiž vyšší koncentrace konkrétního izotopu kyslíku.