Transkript infografiky

Koncentrace většiny znečišťujících látek vykazují určitý typický roční chod. U naprosté většiny znečišťujících látek jsou pozorovány nejvyšší hodnoty v chladnou část roku. To souvisí jak s faktem, že velmi významným (a u řady látek nejvýznamnějším) zdrojem znečišťování ovzduší je vytápění, tak s faktem, že je v chladném půlroce obecně častější výskyt zhoršených rozptylových podmínek, což je faktor, který má na kvalitu ovzduší negativní dopad.

Opačný chod, tedy maxima v letním období, pozorujeme u koncentrací přízemního ozonu. Přízemní ozon označujeme jako tzv. sekundární znečišťující látku – nemá přímý zdroj emisí, ale vzniká až reakcemi látek v atmosféře. Tyto reakce dávající vznik ozonu potřebují pro svůj průběh sluneční záření (tzv. fotochemické reakce, katalyzované slunečním zářením). Proto jsou koncentrace přízemního ozonu nejvyšší za horkých, jasných dní.

U výše uvedených vizualizací je záměrně pro srovnání použita stejná škála. Velmi výrazně zde vyčnívá benzo[a]pyren, kde je oproti ostatním látkám velmi výrazný rozdíl mezi chladnou a teplou částí roku. Celorepublikové emise této látky totiž z více než 95 % pochází z lokálního vytápění domácností, které ovlivňuje kvalitu ovzduší pouze po dobu topné sezóny, tedy v chladnou část roku.

Větší rozdíl mezi chladnou a teplou částí roku pozorujeme například také u částic PM_2,5 oproti větším částicím PM10. Vytápění primárně produkuje menší částice frakce PM_2,5. Ty jsou zahrnuty i ve frakci PM10, sem však patří například i částice vznikající ze zemědělství (např. orba), při stavebních pracích atd., tedy ze zdrojů, které ovlivňují koncentrace částic PM₁₀ i mimo topnou sezónu.

Hodnoty představují podíl z roční průměrné koncentrace. S ohledem na přirozenou variabilitu mezi jednotlivými dny jsou hodnoty počítány z klouzavých 7denních průměrů. Pro výpočet byly použity koncentrace za 5leté období 2016 až 2021.