Transkript infografiky

Za normálních okolností vanou v Tichém oceánu pasáty západně podél rovníku a odnáší tak teplou vodu z Jižní Ameriky směrem do Asie. Tuto teplou vodu pak nahrazuje studená voda z větších hloubek. Klimatické jevy označované jako El Niño a La Niña tyto běžné podmínky narušují, což v konečném důsledku významně ovlivňuje počasí na celé Zemi. Neteplejší rok v určité konkrétní dekádě je téměř vždy rok s výrazným vlivem jevu El Niño, naopak nejchladnější rok bývá rok s významným projevem La Niña. Změny v rozložení teplých a studených vod mění vzorce tvorby oblačnosti, míry výparu atd. V konečném důsledku to znamená, že během jevu El Niño se méně ohřívá voda oceánu a více atmosféra, naopak během výrazného projevu La Niña se více ohřívá oceán a méně atmosféra. Právě to vede k vlivu na globální teplotu.

Graf níže ukazuje globální teplotu v jednotlivých měsících (leden 1950 až prosinec 2023), vyjádřenou jako odchylku od průměru 20. století pro daný měsíc. Barevně jsou odlišeny měsíce, kdy se výrazněji projevoval vliv El Niño (vínově), La Niña (zeleně) nebo panovaly normální okolnosti (šedě). Kromě toho, že je zde dobře vidět výrazný nárůst teploty zejména od 80. let minulého století, je zde jasně patrné, že v měsících s výrazným projevem El Niño byl nárůst rychlejší, naopak při La Niña se nárůst zbrzdil. V letech 2021 a 2022 se výrazně projevoval ochlazující účinek jevu La Niña na atmosféru, přesto se z dlouhodobého hlediska jednalo o jedny z nejteplejších let. V roce 2023 byl ještě leden klasifikován jako dominantní projev La Niña, následovala neutrální fáze a od května El Niño. Rok 2023 se stal zcela jednoznačně nejteplejším rokem v historii měření.