Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že na celém světě ročně dochází k úmrtí přibližně 3,2 milionů osob jako následek znečištěného ovzduší v domácnostech.
Hlavním zdrojem znečištění v domácnostech je spalování pevných paliv (uhlí, dřevo atd.) a petroleje při vytápění a vaření, při kterém vzniká řada nežádoucích látek včetně částic PM, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších potenciálně velmi nebezpečných látek, které se dostávají do plic a dýchacích cest a mj. narušují funkci imunitního systému a snižují kapacitu přenosu kyslíku v krvi.
Procentuální podíly vlevo ukazují nejčastější konkrétní příčiny úmrtí v důsledku znečištěného ovzduší v domácnostech.
Prokázána byla například také souvislost mezi znečištěním ovzduší v domácím prostředí a nízkou porodní váhou, tuberkulózou, katarakty či rakovinami nosohltanu a hrtanu.
Přibližně 12 % všech úmrtí spojených s ischemickou chorobou srdeční lze dát do souvislosti se znečištěným ovzduším v domácnostech.
Přibližně 12 % všech úmrtí spojených s mozkovou mrtvicí můžeme dát na vrub špatné kvalitě ovzduší v domácím prostředí.
Expozice znečištěnému ovzduší a s ní spojená akutní infekce dolních cest dýchacích je příčinou přibližně 44 % úmrtí dětí do 5 let na zápal plic, u dospělých je to 22 %.
V nízkopříjmových a středněpříjmových zemích je znečištěné ovzduší v domácnostech zodpovědné za 23 % všech úmrtí na chronickou obstrukční plicní nemoc.
Více než desetina (11 %) smrtelných rakovin plic u dospělých je připisována expozici karcinogenům ve znečištěném ovzduší v domácnostech.