V případě, že chcete grafiku použít například v prezentaci nebo na sociálních sítích, hlavní infografika může obsahovat příliš mnoho textu a malé písmo. Níže jsou k dispozici dílčí infografiky, které obsahují dílčí části hlavní infografiky rozdělené na logické a graficky upravené části.
Koncentrace znečišťujících látek naměřené v konkrétním místě a čase (tzv. imise) závisí na více faktorech, což je potřeba vzít v potaz při hodnocení kvality ovzduší a například srovnávání hodnot s jiným obdobím.
Koncentrace znečišťujících látek v určitém místě a čase jsou ovlivňovány zdroji znečišťování v okolí. Například na dopravních stanicích jsou koncentrace významně ovlivňovány dopravou na přiléhající komunikaci.
Koncentrace znečišťujících látek v určitém místě a čase jsou ovlivňovány zdroji znečišťování v okolí. Například na dopravních stanicích jsou koncentrace významně ovlivňovány dopravou na přiléhající komunikaci.
V malých obcích zase můžou být koncentrace znečišťujících látek velmi výrazně ovlivňovány například sousedem, který topí ve starém kotli na tuhá paliva.
Znečišťující látky se mohou v atmosféře šířit na velmi velké vzdálenosti v řádu stovek až tisíců kilometrů. Na znečištění v konkrétní lokalitě se tak mohou podílet i velmi vzdálené zdroje znečišťování.
Charakter tohoto transportu ovlivňují meteorologické podmínky (např. směr a rychlost větru), terén, velikost částic, typ znečišťující látky atd.
Do České republiky se například může dostat i saharský písek z Afriky. Toto je ale spíše výjimečné. V zimním období ovlivňuje za určitých situací kvalitu ovzduší zejména na východní části našeho území vliv lokálních topenišť v Polsku.
Faktorem, který může někdy i zásadně ovlivňovat míru znečištění jsou meteorologické a rozptylové podmínky – konkrétně například směr a rychlost větru (ovlivňují směr šíření a míru rozptylu), teplota vzduchu, množství srážek, významný je třeba i výskyt přízemní teplotní inverze.
Některé meteorologické parametry mohou také ovlivňovat reakce látek v ovzduší – typickým příkladem je intenzita slunečního záření, která ovlivňuje míru vzniku přízemního ozonu.
Při hodnocení krátkodobého stavu ovzduší hrají roli i výchozí podmínky, tedy úroveň znečištění na začátku hodnoceného období. Pokud například byla kvalita ovzduší v předchozím období z různých důvodů horší, počáteční vyšší koncentrace mohou ovlivnit i míru znečištění v následující, hodnocené období.
Na aktuální míře znečištění v určitém místě a čase se tedy nepodílí pouze emise znečišťujících látek vypuštěné do ovzduší zdroji. Vztah mezi emisemi (množstvím znečištění z určitého konkrétního zdroje) a imisemi (množství znečištění naměřené v konkrétním místě a čase dané kombinací všech zdrojů a faktorů, které úroveň znečištění v danou chvíli na daném místě ovlivňují) tedy není lineární. Nárůst emisí nemusí znamenat nárůst naměřených koncentrací, a naopak pokles emisí nemusí ve všech případech znamenat zlepšení kvality ovzduší. Při hodnocení kvality ovzduší je třeba vzít v potaz i další faktory. Navíc spolu znečišťující látky v ovzduší mohou a často reagují, čímž vznikají nové látky (tzv. sekundární znečišťující látky), které nebyly přímo vypuštěny zdroji. Stanovit zcela přesně podíl jednotlivých faktorů na celkové míře znečištění není v praxi nikdy možné. Hodnocení úrovně znečištění, příčin tohoto znečištění (identifikace zdrojů) a navrhnout účinná opatření je velmi komplexní disciplína.
Verze 1.1 2024-03-24 | |
Redesign | |
Verze 1.0 2022-10-21 | |