Přízemní ozon (O3)

Kategorie
kvalita ovzduší, vzdělávací
Klíčová slova
O3
Verze
1.0 (žádné další verze)
Publikováno
5. 4. 2022
Stáhnout
Sdílet
Vytvořeno pro
Infoviz
Zdroj
Český hydrometeorologický ústav

Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020. Český hydrometeorologický ústav. ČHMÚ 2021. ISBN 978-80-7653-024-9.
 437×    21×

  Transkript infografiky

Co to je?

Ozon představuje molekulu složenou ze tří atomů kyslíku. O ozonu slýcháváme často zejména ve spojitosti s ochranou proti škodlivému UV záření (pohlcuje nežádoucí UV-B záření), tedy jako o látce prospěšné. Zároveň je však ozon znečišťující látkou. Klíčové zde je, v jaké vrstvě atmosféry se ozon nachází. Ozon ve stratosféře (cca 10 až 50 km nad Zemí) je velmi důležitý a ztenčení ozonové vrstvy v této výšce označujeme jako tzv. ozonovou díru.

Ozon v přízemní vrstvě, tedy nad zemí, ve vzduchu, který dýcháme, má naopak negativní účinky, a to na lidské zdraví, ale třeba i vegetaci.

Co je zdrojem emisí?

Ozon jako takový nemá žádný významný přímý zdroj. Jedná se o tzv. sekundární polutant, tedy látku, která vzniká až druhotně reakcemi primárních polutantů (přímo vypouštěných látek do ovzduší) v ovzduší.

Ozon vzniká prostřednictvím tzv. fotochemických reakcí, což jsou reakce, které jsou katalyzovány slunečním zářením, a to zejména reakcemi oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických látek.

Chemické reakce jsou velmi složité a záleží i na poměrech jednotlivých látek, které se na reakcích, během nichž vzniká ozon, podílí (tzv. prekurzory). To vede například k tomu, že velmi nízké bývají koncentrace O3 na dopravně zatížených lokalitách, naopak vysoké v odlehlých místech, obzvláště ve vyšších nadmořských výškách, kde je vyšší intenzita slunečního záření.

Vzhledem k výše uvedenému, bývají koncentrace přízemního ozonu nejvyšší v horké, jasné a teplé dny v létě, a to zejména v horských oblastech, čímž se přízemní ozon chová zcela opačně od ostatních znečišťujících látek.

Imisní limit

Imisní limit pro ochranu zdraví
  • maximální denní 8h klouzavý průměr
    120 µg.m-3 – maximálně 25× za rok v 3letém průměru
  • expoziční index AOT40 – 18 000 µg.m-3 v 5letém průměru

Jaké jsou koncentrace v České republice?

Koncentrace O3 jsou v České republice velmi úzce spjaty s meteorologickými podmínkami v daný rok. Negativně se na tyto koncentrace podepisují zejména výrazně teplotně nadprůměrné roky. Velmi vysoké byly koncentrace přízemního ozonu zejména v roce 2018, který byl historicky nejteplejším rokem v České republice. Jelikož se počet překročení imisního limitu počítá z tříletého průměru, vysoké hodnoty koncentrací v roce 2018 se podepisují i na stavu v roce 2020, který se průměruje za období 2018 až 2020.

Nejvyšší koncentrace přízemního ozonu jsou v České republice zejména v horských oblastech.

Dlouhodobý vývoj koncentrací v České republice

V období 2010 až 2020 nebyl zaznamenán výraznější trend v koncentracích O3. Ty z velké míry závisely na rozptylových a meteorologických podmínkách. Nejvyšší koncentrace tedy byly pozorovány v letech 2013, 2015 a 2018, které byly velmi teplé a zejména roky 2015 a 2018 také velmi suché. Nejnižší byly v daném období koncentrace O3 v roce 2020, který byl oproti rokům předcházejícím chladnější a bohatší na srážky.

Na koncentrace O3negativní vliv i probíhající klimatická změna charakterizovaná oteplováním a zvyšováním intenzity slunečního záření.

Vliv na zdraví

Přízemní ozon působí negativně nejen na lidské zdraví, ale také na ekosystémy. Zvýšené koncentrace přízemního ozonu mohou způsobovat různá onemocnění dýchací soustavy, mohou způsobovat bolesti hlavy, mají silně dráždivé účinky na oční spojivky atd.

Sledovat koncentrace přízemního ozonu a omezit pohyb na slunci či intenzivní fyzickou aktivitu by měly zejména osoby trpící chronickými obstrukčními onemocněními, astmatem či malé děti. Nejvyšší bývají koncentrace přízemního ozonu v létě za horkých a jasných dní, a to zejména po poledni a v odpoledních hodinách, kdy obecně dosahuje teplota vzduchu svého maxima.

Expoziční index AOT40

AOT40 je počítán jako součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací vyšší než 80 µg.m-3 a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě (květen až červenec) užitém pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ.