infoviz.cz

Přízemní teplotní inverze a její vliv na kvalitu ovzduší

Kategorie
kvalita ovzduší, vzdělávací
Klíčová slova
inverze
Verze
1.0 (žádné další verze)
Publikováno
19. 6. 2022
Autor
Jáchym Brzezina
Stáhnout
Sdílet
Vytvořeno pro
Infoviz
Související infografiky
 1218×    65×



  Dílčí stručné infografiky

V případě, že chcete grafiku použít například v prezentaci nebo na sociálních sítích, hlavní infografika může obsahovat příliš mnoho textu a malé písmo. Níže jsou k dispozici dílčí infografiky, které obsahují dílčí části hlavní infografiky rozdělené na logické a graficky upravené části.


Část 1: Popis teplotní inverze
2023-10-14

Část 2: Typický stav
2023-10-15

Část 3: Inverzní stav
2023-10-15

  Transkript infografiky

Typicky platí, že v přízemní vrstvě atmosféry teplota vzduchu s rostoucí výškou nad povrchem klesá. Teplejší vzduchu u povrchu tedy stoupá vzhůru a dochází k rozptylu ve vertikálním směru.

Slovo inverze znamená převrácení, v případě přízemní teplotní inverze je to stav, kdy v přízemní vrstvě atmosféry s rostoucí výškou v určitém pásmu teplota naopak stoupá.

Teplotní inverze se mohou vyskytnout kdykoliv během roku za různých podmínek a tyto vrstvy mohou mít různou mocnost a nacházet se v různé výšce nad povrchem.

Teplotní inverze v zimě se projevuje například vyššími teplotami a jasným počasím ve vyšších polohách, a naopak nízkými teplotami a mlhavým počasím v nižších nadmořských výškách.

Během přízemní teplotní inverze je výrazně omezeno promíchávání vzduchu, a to zejména ve vertikálním směru. Znečišťující látky vznikající ze zdrojů na povrchu se rozptylují v menší míře a mají se tak tendenci kumulovat – přestože množství emisí zůstává stejné, koncentrace (imise) rostou. Z pohledu kvality ovzduší jsou významné zejména teplotní inverze v chladnou část roku, kdy jsou obecně koncentrace většiny znečišťujících látek (s výjimkou přízemního ozonu) vyšší, zejména z důvodu vlivu vytápění.

Kombinace výrazné teplotní inverze a velmi nízké rychlosti větru spolu s velmi nízkými teplotami vytváří extrémně nepříznivé podmínky pro kvalitu ovzduší a jsou častou příčinou vyhlašování smogových situací, regulací a překračování imisních limitů.

Typický stav

Za běžné situace teplota v přízemní vrstvě atmosféry s rostoucí výškou klesá, ve vyšších nadmořských výškách je chladněji než v níže položených oblastech. Zdroje na povrchu emitují do ovzduší znečišťující látky, které se rozptyluje v horizontálním i vertikálním směru.

Jako názorný a zjednodušený příklad si představme hrnec s vodou na plotně. Ve chvíli, kdy voda v hrnci začne vařit, z hrnce se začne šířit pára směrem nahoru – v tomto případě analogie znečišťujících látek vznikajících z povrchu a rozptylujících se do okolí.

Inverzní stav

Při vytvoření přízemní teplotní inverze vzniká nad povrchem pásmo teplejšího vzduchu. V nížinách je teplota nižší a mlhavo, ve vyšších nadmořských výškách je teplota vyšší a často pěkné počasí. V souvislosti s výrazným omezením rozptylu se pod inverzní vrstvou u povrchu kumulují znečišťující látky emitované zdroji u povrchu.

V našem příkladu výše nyní na hrnec umístíme pokličku. Ta v naší analogii reprezentuje inverzní vrstvu, která brání rozptylu a promíchávání látek v ovzduší. V hrnci se nyní začne pára kumulovat a její koncentrace bude v hrnci vyšší, přestože vzniká stále ve stejné míře.