infoviz.cz
infovizV případě, že chcete grafiku použít například v prezentaci nebo na sociálních sítích, hlavní infografika může obsahovat příliš mnoho textu a malé písmo. Níže jsou k dispozici dílčí infografiky, které obsahují dílčí části hlavní infografiky rozdělené na logické a graficky upravené části.
Typicky platí, že v přízemní vrstvě atmosféry teplota vzduchu s rostoucí výškou nad povrchem klesá. Teplejší vzduchu u povrchu tedy stoupá vzhůru a dochází k rozptylu ve vertikálním směru.
Slovo inverze znamená převrácení, v případě přízemní teplotní inverze je to stav, kdy v přízemní vrstvě atmosféry s rostoucí výškou v určitém pásmu teplota naopak stoupá.
Teplotní inverze se mohou vyskytnout kdykoliv během roku za různých podmínek a tyto vrstvy mohou mít různou mocnost a nacházet se v různé výšce nad povrchem.
Teplotní inverze v zimě se projevuje například vyššími teplotami a jasným počasím ve vyšších polohách, a naopak nízkými teplotami a mlhavým počasím v nižších nadmořských výškách.
Během přízemní teplotní inverze je výrazně omezeno promíchávání vzduchu, a to zejména ve vertikálním směru. Znečišťující látky vznikající ze zdrojů na povrchu se rozptylují v menší míře a mají se tak tendenci kumulovat – přestože množství emisí zůstává stejné, koncentrace (imise) rostou. Z pohledu kvality ovzduší jsou významné zejména teplotní inverze v chladnou část roku, kdy jsou obecně koncentrace většiny znečišťujících látek (s výjimkou přízemního ozonu) vyšší, zejména z důvodu vlivu vytápění.
Kombinace výrazné teplotní inverze a velmi nízké rychlosti větru spolu s velmi nízkými teplotami vytváří extrémně nepříznivé podmínky pro kvalitu ovzduší a jsou častou příčinou vyhlašování smogových situací, regulací a překračování imisních limitů.
Za běžné situace teplota v přízemní vrstvě atmosféry s rostoucí výškou klesá, ve vyšších nadmořských výškách je chladněji než v níže položených oblastech. Zdroje na povrchu emitují do ovzduší znečišťující látky, které se rozptyluje v horizontálním i vertikálním směru.
Jako názorný a zjednodušený příklad si představme hrnec s vodou na plotně. Ve chvíli, kdy voda v hrnci začne vařit, z hrnce se začne šířit pára směrem nahoru – v tomto případě analogie znečišťujících látek vznikajících z povrchu a rozptylujících se do okolí.
Při vytvoření přízemní teplotní inverze vzniká nad povrchem pásmo teplejšího vzduchu. V nížinách je teplota nižší a mlhavo, ve vyšších nadmořských výškách je teplota vyšší a často pěkné počasí. V souvislosti s výrazným omezením rozptylu se pod inverzní vrstvou u povrchu kumulují znečišťující látky emitované zdroji u povrchu.
V našem příkladu výše nyní na hrnec umístíme pokličku. Ta v naší analogii reprezentuje inverzní vrstvu, která brání rozptylu a promíchávání látek v ovzduší. V hrnci se nyní začne pára kumulovat a její koncentrace bude v hrnci vyšší, přestože vzniká stále ve stejné míře.
