Metan (CH4) řadíme mezi tzv. skleníkové plyny – plyny, které mají schopnost zachycovat v atmosféře teplo vyzařované Zemí. Zvyšování koncentrací metanu tedy přispívá ke globálnímu oteplování. Koncentrace metanu v atmosféře jsou řádově nižší než v případě oxidu uhličitého (CO2). Poločas rozpadu metanu v atmosféře je výrazně kratší (přibližně 12 let) než oxidu uhličitého, za to však zachycuje teplo téměř 30× účinněji než právě CO2.
V přírodě se metan uvolňuje například z mokřadů. Existuje ale zejména řada antropogenních zdrojů, tedy zdrojů, souvisejících s lidskou činností. Z těch můžeme jmenovat například výrobu a transport uhlí, plynu a ropy, rozkladné procesy na skládkách, pálení biomasy a v neposlední řadě také zemědělství.
Jak ukazuje graf vpravo, na přelomu milénia se růst koncentrací CH4 zastavil a v některých letech byl dokonce zaznamenán mírný meziroční pokles koncentrací. Od roku 2007 však dochází k opětovnému nárůstu, který se navíc v posledních letech zrychlil.
V rámci Země nejsou koncentrace rovnoměrně rozloženy a výrazně vyšší jsou na severní polokouli, kde se nachází převážná většina zdrojů metanu.