Jako suspendované (laicky prachové) částice PM2,5 označujeme částice pevného a kapalného skupenství (tzv. aerosol) v ovzduší o průměru do 2,5 µm. Je to tedy směs částic různého chemického složení, kterou spojuje právě jejich velikost.
Velikost částic je klíčová pro dopady na zdraví – obecně platí, že čím menší částice je, tím je potenciálně nebezpečnější, protože proniká hlouběji do dýchacího systému nebo až přímo do krevního oběhu. Frakce PM2,5 jako celek je potenciálně nebezpečnější než frakce PM10, protože zahrnuje pouze menší částice. Koncentrace částic PM2,5 se často používají jako obecný indikátor kvality ovzduší.
Částice PM2,5 mohou vznikat jak antropogenně (činností člověka), tak přirozeně. Hlavním zdrojem těchto částic jsou domácnosti, zejména vytápění ve starých kotlech na tuhá paliva (uhlí, dřevo). Tento sektor je v rámci České republiky zodpovědný za téměř 85 % veškerých emisí částic PM2,5. V konkrétních lokalitách se může tento podíl lišit – například ve větších městech je významnější podíl dopravy, a naopak méně významný podíl lokálního vytápění.
Zdrojem těchto částic jsou tedy zejména spalovací procesy. Z přirozených zdrojů jsou to například lesní požáry.
Koncentrace částic PM2,5 jsou nejvyšší v chladné měsíce roku, a to zejména v době zhoršených rozptylových podmínek. Nejvyšší koncentrace jsou pozorovány v Moravskoslezském kraji.
V roce 2022 byl imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 překročen pouze na 4 % stanic, celkově na 0,03 % území.
V dlouhodobém pohledu je na mapě 5letého průměru patrné, že v severovýchodním cípu našeho území byl imisní limit překračován na významné části této oblasti.
Dlouhodobě se koncentrace částic PM2,5 v České republice snižují, a to zejména díky postupnému snižování emisí souvisejícím s obnovou starých kotlů, vozového parku, ale například i modernizaci technologických procesů v průmyslu.
Meziroční variabilita koncentrací souvisí zejména s meteorologickými a rozptylovými podmínkami. Nepříznivě se v tomto směru projevuje tuhá zima (zvyšuje potřebu a intenzitu vytápění), dlouhá topná sezóna a zhoršené rozptylové podmínky.
Částice jako takové mohou samy o sobě působit dráždivě. Zároveň však na ně mohou být navázány různé zdraví škodlivé látky, jako například těžké kovy nebo polycyklické aromatické uhlovodíky.
Vliv konkrétní částice na zdraví se odvíjí jak od jejího chemického složení, tak její morfologie (velikost a tvar). Frakce PM2,5 jsou částice o velikosti pouze do 2,5 µm, pronikají tedy hluboko do dýchacího systému, kde mohou mít řadu negativních dopadů.
Neexistuje bezpečná spodní hranice koncentrace. Negativní účinky částic zahrnují mj. vyšší úmrtnost na kardiovaskulární a dýchací choroby, chronický zánět průdušek, dráždění sliznic atd.
Verze 1.1 2024-01-25 | |
Aktualizace datové sady. | |
Verze 1.0 2022-03-08 | |