Transkript infografiky

Co jsou kroupy?

Kroupy jsou forma srážek v podobě pevných kusů ledu pravidelného i nepravidelného tvaru, které se vyskytují zejména během konvektivních bouří v bouřkovém typu oblaku (Cumulonimbus).

Jak kroupy vznikají?

Kroupy vznikají, když jsou kapky unášeny vzhůru výstupnými konvektivními proudy (tzv. updraft) až do výšky, kde je teplota pod bodem mrazu a kapka zmrzne – vzniká tzv. zárodek kroupy. Při cestě atmosférou se pak kroupa sráží s přechlazenými dešťovými kapkami, které na ní okamžitě zmrznou. Při zeslábnutí bouřkového výstupného proudění nebo ve chvíli, kdy je kroupa příliš těžká, aby ji proud udržel, padá kroupa na zem. Čím silnější je updraft, tím déle se kroupa v atmosféře udrží a tím více může narůst.

Detekce krup

Kroupy vykazují mimořádně vysokou odrazivost na snímcích z meteorologických radarů. Na běžně používané škále je nejvyšší stupeň odrazivosti vyznačen bílou barvou. Právě bílá barva na radaru tedy znamená vysokou pravděpodobnost krup v dané oblasti.

Extrémy krup

24. července 2023 ve vesnici Azzano Decimo na severu Itálie spadla kroupa o velikosti 19 cm, což z ní činí největší doloženou kroupu v Evropě.

22. června 2003 byla pozorována v americké Nebrasce kroupa s obvodem 45 cm a váhou cca 650 g. Sice menší, ale téměř 760g kroupa dopadla rychlostí cca 105 km/h na zem 3. září 1970 v Coffeyville v americkém státě Kansas.

Tou pravděpodobně nejtěžší potvrzenou kroupou na světě je ta z oblasti Gopalganj v Bangladéši, zaznamenaná 14. dubna 1986. Vážila těžko uvěřitelných 1,02 kg. Takto velké kusy ledu padající na zem představují obrovské nebezpečí. Krupobití, během kterého byla tato kroupa pozorována, má na svědomí 92 lidských životů.

V Česku se výjimečně mohou vyskytnout i kroupy velké kolem 10 cm, potvrzeny jsou kroupy o velikosti 12 cm.