
Automatické stanice imisního monitoringu zajišťují v rámci Státní sítě imisního monitoringu sledování úrovně znečištění ovzduší, a to v téměř reálném čase, na rozdíl od stanic manuálních (vzorkovače). Zároveň jsou data k dispozici v krátkých intervalech (např. každých 10 minut).
Stanici tvoří klimatizovaný kontejner, uvnitř kterého jsou umístěny analyzátory pro různé znečišťující látky a počítač s modemem pro odesílání dat do centrálního systému.
Na střeše kontejneru se nacházejí tzv. odběrové hlavy, kterými je nasáván venkovní vzduch, jenž je následně analyzován.
Kontejnery bývají také často vybaveny stožárem pro měření rychlosti a směru větru a dále teploměrem a vlhkoměrem pro sledování teploty a vlhkosti vzduchu. Meteorologické podmínky totiž často velmi výrazně ovlivňují kvalitu ovzduší, navíc jejich znalost pomáhá například při jejím hodnocení a identifikaci potenciálních zdrojů znečišťování ovzduší.
Klíčovou součástí stanic jsou tzv. analyzátory – přístroje, které na základě různých metod (např. UV fluorescence, chemiluminiscence, radiometrie, optických metod, spektrometrie) zjišťují aktuální koncentrace různých znečišťujících látek.
Uvnitř kontejneru může být umístěna různá kombinace analyzátorů v závislosti na tom, jaké znečišťující látky se v dané lokalitě sledují.
Příklady látek zahrnují suspendované (prachové) částice různých frakcí (např. PM10, PM2,5), oxidy dusíku (NOX, NO2, NO), oxid siřičitý (SO2), přízemní ozon (O3), oxid uhelnatý (CO).