
Vzorkovač je zařízení určené k odběru vzorků částic v ovzduší za kontrolovaných podmínek, což umožňuje následné stanovení koncentrací vybraných znečišťujících látek.
Čerpadlo umístěné ve spodní části zařízení zajišťuje aktivní odběr přesného objemu vzduchu nastavením požadovaného průtoku. V odběrové hlavě vzduch proudí přes vyměnitelné trysky, které k filtru propouštějí pouze částice konkrétní frakce (velikosti), nejčastěji frakce PM10 (částice do 10 µm) nebo PM2,5 (částice do 2,5 µm). Skrze sondu prochází částice požadované velikosti až k filtru, na kterém se zachycují.
Vzorkování probíhá tak dlouho, dokud neuplyne nastavený časový interval, nejčastěji 24 hodin.
V případě tzv. sekvenčního vzorkovače jsou součástí zařízení i dva zásobníky – jeden na filtry čisté a jeden na filtry již navzorkované (exponované). Ze zásobníku s čistými filtry je vždy jeden filtr přesunut do odběrové pozice, kde skrze něj proudí vzduch s částicemi. Po uplynutí vzorkovacího intervalu je filtr přesunut do zásobníku s navzorkovanými filtry a do odběrové pozice je automaticky vložen další čistý filtr. Kapacita zásobníků bývá nejčastěji kolem 15 filtrů, a proto je nutné, aby vzorkovač alespoň jednou za dva týdny obsloužil technik, který doplní nové čisté filtry a odveze exponované filtry k laboratorní analýze.
Základem analýzy je stanovení hmotnostní koncentrace částic na filtru (z rozdílu mezi váhou konkrétního filtru čistého a použitého a ze znalosti objemu prosátého vzduchu je vypočtena koncentrace částic dané frakce). Tato metoda se označuje jako gravimetrie.
Dále je možné stanovovat koncentrace konkrétních látek v odebraných částicích – například těžkých kovů nebo polycyklických aromatických uhlovodíků, jako je karcinogenní benzo[a]pyren.
Verze 2.0 2025-05-25 | |
Aktualizace vzhledu, úprava textu pro lepší srozumitelnost. | |
Verze 1.0 2022-05-15 | |