Transkript infografiky

Jsou letadla významným zdrojem lokálního znečišťování ovzduší? Jednoduchá odpověď zní: nikoliv. Běžná dopravní letadla se pohybují ve výšce kolem 10 km nad zemí. Jejich spalovací motory sice produkují určité množství znečišťujících látek, ty se ale rychle rozptylují vysoko v atmosféře. Proto je jejich dopad na ovzduší, které dýcháme, malý. Lokální vliv na ovzduší mají především emise při provozu na letištích, ale v kontextu jiných spalovacích zdrojů (např. automobilové dopravy a průmyslu) se nejedná o hlavní lokální zdroj.

A co ony známé „čáry za letadly“? Odborně jim říkáme kondenzační stopy nebo contrails (z angl. condensation trails). Tyto stopy však nejsou kouř ze znečišťujících látek, nýbrž mnohem více se podobají oblakům – jedná se v podstatě umělý oblak typu cirrus.

Teplota vzduchu v 10 km nad zemí je přibližně −50 °C. Horká vodní pára z motoru se rychle smísí s chladným okolním vzduchem. Ochlazení způsobí, že se vodní pára kondenzuje na miniaturních částic (aerosolů), jako jsou saze, a okamžitě zmrzne na ledové krystalky, které vidíme jako bílý pruh.

Ze spalovacích motorů se kromě vodní páry a CO₂ dostává do atmosféry i menší množství sazí, oxidů síry a dusíku a uhlovodíků. V celkovém množství toho, co vychází z motorů, se však nejedná ani o 1 %. Přestože tyto látky tvoří v celkovém množství výfukových plynů jen zlomek procenta, jejich vliv na tvorbu ozonu a kondenzačních stop má dopad na klima.

Tyto umělé oblaky působí jako tepelná izolace a v místech, kde je velmi hustý letecký provoz, mohou mít přes den ochlazující účinek, v noci naopak oteplující. Celkový efekt je pak oteplující.

Kondenzát vodní páry vzniká totožně jako situace, se kterou se setkal každý z nás. Při vydechování teplého vzduchu v zimě se nám při určité kombinaci teploty a vlhkosti vzduchu „kouří od pusy“. V tomto případě je však rozdíl teplot výrazně menší než v případě letadel.

Bílé pruhy za letadlem nevycházejí přímo z motoru. Jedná se o zkondenzovanou vodní páru. Přestože ke kondenzaci dochází téměř okamžitě vlivem velkého rozdílu teplot, letadlo letí tak rychle, že než vodní pára zkondenzuje, uletí určitou vzdálenost – proto vidíme stopy až kousek za motorem.

Vzhled i životnost kondenzačních stop závisí primárně na vlhkosti okolního vzduchu. Často mizí v řádu vteřin či minut. Pokud ale má okolní vzduch velmi vysokou vlhkost, mohou se postupně rozptylovat desítky minut, hodin nebo dokonce více než den. Počet pruhů pak odpovídá počtu motorů letadla, nejčastěji jsou to dva nebo čtyři.

Výfukové plyny letadla se skládají primárně z oxidu uhličitého (CO₂) a vodní páry (H₂O), které vznikají spalováním paliva. Znečišťující látky (oxidy síry a dusíku, saze atd.) tvoří dohromady pouze asi 1 % objemu výfukových plynů.