Arzen je chemický prvek se značkou As a 33 protony v jádře. V přírodě se vyskytuje jako součást řady minerálů, ve výrazně menší míře i v téměř čisté podobě. Celkové zastoupení arzenu v zemské kůře je velmi malé a pohybuje se přibližně od 2 do 5 mg/kg.
V zákoně o ochraně ovzduší je tento prvek zařazen mezi tzv. těžké kovy, ve skutečnosti se však jedná o polokov.
Arzen se používá např. v kombinaci s galiem v elektrotechnickém průmyslu, ale například také do nástrah jako jed na různé živočichy. Toto využití vyplývá právě z faktu, že se jedná o potenciálně velmi toxický prvek, proto jsou i sledovány jeho koncentrace v ovzduší.
V ovzduší může být arzen navázán na částice a spolu s nimi se dostat do lidského těla vdechnutím.
Významným zdrojem arzenu byl v minulosti zejména hutní průmysl. Dnes tvoří nejvýznamnější kategorii zdrojů emisí As v České republice lokální vytápění domácností (přibližně třetina) a veřejná energetika a výroba tepla (přibližně čtvrtina). Část emisí stále pochází z hutnictví, ale například také chemického průmyslu nebo zpracování nerostných surovin.
Přirozenými zdroji emisí As jsou například vulkanická činnost, lesní požáry nebo těkavé sloučeniny arzenu mořského původu.
Koncentrace arzenu byly v roce 2020 na všech 62 stanicích s dostupnými daty podlimitní. Nejvyšší hodnoty jsou dlouhodobě pozorovány na Kladensku. Právě na dvou stanicích v Kladně byly v roce 2020 roční průměrné koncentrace As nejvyšší (Kladno-Vrapice a Kladno-Švermov, v obou případech byl roční průměr 2,7 ng.m-3).
Na více než polovině stanic byla průměrná koncentrace As v roce 2020 do 1,0 ng.m-3, tedy výrazně pod hodnotou příslušného imisního limitu pro ochranu zdraví.
Koncentrace arzenu se v České republice dlouhodobě snižují. Pozitivním faktem je, že se snižují nejvýrazněji právě na Kladensku, kde jsou hodnoty dlouhodobě nejvyšší (výzkum ČHMÚ naznačuje, že potenciálním zdrojem by mohlo být spalování určitého typu uhlí v domácnostech).
V roce 2010 byla průměrná roční koncentrace arzenu na stanici Stehelčeves (cca 6 km SV od Kladna) 9,4 ng.m-3 a imisní limit byl ve stejném roce překročen i na stanici Kladno-Švermov (7,6 ng.m-3). Ještě před rokem 2010 byly koncentrace nejvyšší na Ostravsku, například v roce 2006 byla průměrná roční koncentrace arzenu na stanici Ostrava-Bartovice 13,5 ng.m-3, tedy více než dvojnásobek imisního limitu.
Arzen může být silně toxický. Člověk přichází do kontaktu s As nejen prostřednictvím ovzduší, ale například také vodu nebo potraviny. Obecně jsou výrazně nebezpečnější anorganické sloučeniny As. Ty se do těla mohou dostávat například právě z ovzduší nebo kontaminované vody. Organické formy jsou obecně výrazně méně toxické a vyskytovat se mohou například v rybách.
Anorganické formy arzenu jsou karcinogeny, které mohou způsobovat například rakovinu plic, ledvin, močového měchýře, kůže, jater nebo prostaty. V ovzduší jsou dnes koncentrace velmi nízké, vyšším hladinám arzenu v ovzduší však mohou být vystaveny např. některé profese.