infoviz.cz
infovizKadmium je kov, chemický prvek se zkratkou Cd a 48 protony v jádře. Kadmium se v přírodě vyskytuje v malých množstvích v ovzduší, vodě i například půdách. Je obsažen nejčastěji jako příměs v rudách zinku a olova a získává se zejména při výrobě zinku.
Využití kadmia spočívá například ve výrobě baterek nebo pigmentů.
V zákoně o ochraně ovzduší je kadmium jeden ze čtyř kovů v kategorii tzv. těžkých kovů a má stanoven imisní limit pro ochranu zdraví. Vdechování částic obsahujících kadmium může mít různé negativní dopady na zdraví, proto jsou koncentrace tohoto prvku rutinně monitorovány.
Nejvýznamnějším sektorem emisí kadmia v České republice je sektor domácností, který je zodpovědný přibližně za polovinu emisí. Kadmium se do ovzduší uvolňuje během spalovacích procesů, samotné množství pak záleží především na konkrétním typu paliva a způsobu spalování.
Lokálně mohou být významné i jiné zdroje – na Tanvaldsku, kadmiem nejzatíženější oblasti České republiky, je příčinou místní rozvinutý sklářský průmysl, v rámci kterého pochází emise kadmia z hojného používání barviv a tavidel.
Kadmium je také obsaženo v cigaretovém kouři.
Koncentrace kadmia byly v roce 2020 na všech 63 stanicích s dostupnými daty podlimitní. Nejvyšší hodnoty jsou dlouhodobě pozorovány na Tanvaldsku kvůli místnímu rozvinutému sklářskému průmyslu. Nejvyšší koncentrace Cd byla v roce 2020 naměřena na stanici Tanvald-školka, kde roční průměrná hodnota činila 2,9 ng.m-3.
Pouze na dalších dvou stanicích (Ostrava-Radvanice ZÚ a Souš) byla průměrná roční koncentrace Cd v roce 2020 nad 1,0 ng.m-3 a na 92 % stanic byl roční průměr pod 0,5 ng.m-3, tedy desetinásobně méně, než činí hodnota imisního limitu.
Koncentrace kadmia se v České republice dlouhodobě snižují. Pozitivním faktem je, že se snižují nejvýrazněji právě na Tanvaldsku, kde jsou hodnoty dlouhodobě nejvyšší.
Až přibližně do roku 2015 byly koncentrace kadmia na Tanvaldsku nadlimitní. Díky modernizaci provozů se podařilo docílit významného snížení emisí a s tím klesly pod hodnotu imisního limitu i koncentrace kadmia v ovzduší. Například v roce 2005 byla průměrná roční koncentrace kadmia na stanici Tanvald 14,1 ng.m-3.
S výjimkou Tanvaldska jsou koncentrace kadmia v České republice dlouhodobě výrazně podlimitní.
Kadmium se do těla může dostat jak z ovzduší, tak například konzumací potravy obsahující Cd. V těle se pak kumuluje zejména v játrech a ledvinách a jeho vylučování je velmi pomalé.
Při dlouhodobé expozici zvýšeným koncentracím kadmia byl pozorován vyšší výskyt poruch ledvin, křehkost kostí, ale zvyšuje se také například riziko rakoviny prostaty nebo plic.
Potenciální riziko představuje kadmium zejména pro silné kuřáky nebo například pracovníky pracující v provozech, kde mohou být koncentrace kadmia zvýšené.
