infoviz.cz
infovizTeplota je jen jedna, přesto můžeme s ohledem na další faktory pociťovat tu stejnou teplotu jako větší teplo nebo naopak větší chlad. Naše vnímání teploty vzduchu ovlivňuje například rychlost větru, relativní vlhkost vzduchu či intenzita záření. Pocitovou teplotu neměříme, ale je počítána z hodnot jednotlivých meteorologických parametrů s využitím různě definovaných indexů.
Pocitovou teplotu, tedy vnímání teploty lidským organizmem, ovlivňuje samozřejmě z velké části teplota vzduchu jako taková. Vysoké teploty vnímáme jako horko a představují riziko přehřátí organizmu. Také příliš nízké teploty vnímáme jako nepříjemný chlad a hrozí např. riziko podchlazení a omrzlin.
Naše tělo v naprosté většině případů vydává teplo, ohřívá vzduch kolem sebe a vytváří se velmi tenká vrstva teplého vzduchu nad povrchem kůže. Čím je rychlost proudění vyšší, tím více je tato mezní vrstva narušována a okolí kůže se ochlazuje. Vzniká tak větší rozdíl mezi teplotami uvnitř a vně těla a vyšším tepelným ztrátám.
Nebezpečné jsou zejména velmi nízké teploty vzduchu v kombinaci s vyšší rychlostí větru, kdy lidské tělo prochladne výrazně rychleji než při bezvětří.
Přímé vystavení slunečním paprskům velmi intenzivně zahřívá lidské tělo. Pobyt na slunci tedy při vysokých teplotách vzduchu výrazně rychleji zahřeje tělo a může představovat nebezpečí úpalu i úžehu.
Relativní vlhkost vzduchu udává míru nasycení vzduchu vodní parou. Vzduch jako takový není příliš dobrým vodičem tepla, naopak voda ano. V praxi si toto dokážeme snadno představit – při ponoření do ledové vody je účinnost přenosu chladu výrazně vyšší a je nám výrazně rychleji zima než v ledovém vzduchu. Naopak ve velmi suchém vzduchu (velmi nízká vlhkost vzduchu) je přenos tepla/chladu výrazně méně intenzivní. To známe také – krátkou dobu tělo vydrží jak finskou saunu o +120 °C, tak kryokomoru o 160 °C. V sauně i kryokomoře se totiž udržuje velmi nízká právě relativní vlhkost vzduchu.
Na vysoké teploty reaguje tělo primárně pocením. To však funguje jako ochlazující mechanizmus pouze v případě, že se kapičky vody na povrchu kůže vypařují, a právě vlhkost vzduchu determinuje intenzitu výparu. Pokud je vlhkost vysoká (vzduch je vlhký a obsahuje více vodní páry) je míra výparu nižší, tělo se sice potí, ale efekt ochlazení se nedostavuje.
Zejména v horké letní dny je kombinace vysoké teploty vzduchu a vyšší relativní vlhkosti vzduchu vnímána jako velmi nepříjemné horko a dusno.
Heat Index (tepelný index), Humidex, Wind Chill (ochlazování větrem), UTCI (Universal Thermal Climate Index, univerzální tepelný klimatický index), PET (Physiological Equivalent Temperature, fyziologicky ekvivalentní teplota).
