Transkript infografiky

Jako vlnu veder označujeme déle trvající období velmi vysokých teplot. Nejčastěji jsou definovány jako určitý počet dní za sebou, kdy maximální denní teplota vzduchu přesáhne určitou prahovou hodnotu. V České republice se jako prahová hodnota často používá hranice 30 °C (tzv. horký/tropický den).

Vzhledem k dlouhodobému globálnímu oteplování četnost, ale i intenzita vln veder ve světě narůstá, a to platí i pro Českou republiku.

Nejčastěji se vlny veder vyskytují v letní měsíce, například když je nad našim územím pomalu se pohybující tlaková výše.

Vlny veder představují pro lidský organizmus velkou zátěž, a to obzvláště pro náchylnější jedince (např. děti, starší osoby nebo osoby trpící chronickými kardiovaskulárními potížemi) a jsou o to více problematické, pokud je také vyšší vlhkost vzduchu. Podle jedné ze studií podlehlo v roce 2022 jen v Evropě přibližně 60 tisíc osob na potíže spojené s vysokými teplotami.

Kromě lidského zdraví mají vlny veder negativní dopady například také na zemědělství, faunu a flóru, dopravní infrastrukturu nebo dostupnost vody.

Příklad: Praha-Karlov

Grafy ukazují určitý souvislý počet dní s maximální denní teplotou alespoň 30 °C v jednotlivých letech. Konkrétně se jedná o počet dvou až sedmi po sobě jdoucích dní s denní maximální teplotou alespoň 30 °C (klouzavě). Zelená přerušovaná čára ukazuje 10letý klouzavý průměr.

Všechny grafy výše ukazují, že počet více za sebou jdoucích tropických dní se dlouhodobě zvyšuje. Zvyšuje se také celkový průměrný počet tropických dní za rok. Zatímco v třicetiletém období 1961-1990 se za rok v průměru vyskytly tři po sobě jdoucí tropické dny dvakrát, v dalším třicetiletí 1991-2020 to bylo v průměru již více než pětkrát.