Transkript infografiky

Hodnocení dat o kvalitě ovzduší není snadné a často během něj používáme různé speciální typy grafů, které napomáhají pochopení daných údajů.

Pro někoho, kdo se s podobným grafem nikdy nesetkal, může být problematické se v něm zorientovat a pochopit, jak z něho získat informace a co tyto informace znamenají.

Jeden z vůbec nejpoužívanějších typů vizualizací při hodnocení kvality ovzduší je tzv. koncentrační růžice.

Koncentrační růžice se dá jednoduše popsat jako graf zobrazující informaci o třech parametrech, z nichž dva z nich jsou směr větru a koncentrace určité látky a třetím parametrem nejčastěji rychlost větru, někdy například teplota vzduchu.

Koncentrační růžice je velmi užitečná zejména při snaze o tzv. identifikaci zdrojů znečišťování, tedy odhadu, co je příčinou vyšších koncentrací v daném místě.

Koncentrační růžice vyjadřuje tři parametry

Vzdálenost od středu odpovídá jednomu z parametrů, nejčastěji rychlosti větru. U středu je hodnota 0 (bezvětří) a s rostoucí vzdáleností se rychlost větru zvyšuje. Stejný princip lze použít i pro teplotu vzduchu – hodnoty u středu odpovídají nižším teplotám, zatímco na vnější straně růžice jsou teploty vyšší.

Jedním z parametrů tohoto typu grafu je směr větru, který je vyjádřen úhlem dané hodnoty od středu. Jinými slovy, horní část růžice představuje sever, pravá strana východ, dolní jih a levá západ.

Jeden z parametrů je znázorněn barvou, a proto je vedle tohoto typu grafu vždy zobrazena škála s odpovídajícími hodnotami. V tomto případě barvy označují koncentraci znečišťující látky – od modré (nejnižší) po tmavě červenou (nejvyšší).

Co lze vydedukovat z růžice výše?

Růžice výše naznačuje, že nejvyšší koncentrace dané látky jsou pozorovány při severovýchodním proudění, a to spíše při vyšších rychlostech větru než bezvětří. Tento fakt naznačuje možnost nějakého vzdálenějšího zdroje, který se projevuje pouze pokud více fouká vítr a znečišťující látku do dané lokality „dofouká“. Naopak nejnižší koncentrace jsou pozorovány při západním proudění při vyšších rychlostech větru. Na závěr doplňme, že se v tomto konkrétním případě jedná o růžici koncentrací prachových částic PM10 z lokality Brno-Tuřany. Nejvyšší koncentrace prachových částic zde bývají právě při severovýchodním proudění, kdy se sem dostává znečištění až z Moravskoslezského kraje či Polska. Jelikož se jedná o vzdálený zdroj, projevuje se více při nenulových rychlostech větru.