infoviz.cz

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší

Kategorie
kvalita ovzduší, vzdělávací
Klíčová slova
zdroje znečišťování
Verze
1.0 (žádné další verze)
Publikováno
26. 10. 2024
Autor
Jáchym Brzezina
Stáhnout
Sdílet
Vytvořeno pro
Infoviz
 222×    6×



  Transkript infografiky

Jedním z hlavních cílů v oblasti znečištění ovzduší je identifikace zdrojů tohoto znečištění. Kromě samotné úrovně znečištění (koncentrace) nás totiž zajímá i to, co toto znečištění způsobilo, což dává možnost přijímat opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Identifikace zdrojů znečišťování je tedy velmi významná součást hodnocení kvality ovzduší.

Proč?

identifikace zdrojů znečišťování ovzduší umožňuje zaměřit opatření na nejvýznamnější znečišťovatele, což v konečném důsledku vede k účinným opatřením ke zlepšování kvality ovzduší.

Výzvy

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší je velmi složitá disciplína připomínající někdy detektivní práci. Vyžaduje použití kombinace řady metod, jak měření, tak modelování a výpočtů, pečlivé plánování a v neposlední řadě také analytické myšlení. Z několika důvodů se jedná o velmi složitou disciplínu:

  • zdrojů znečišťování ovzduší, které v danou chvíli ovlivňují ovzduší v daném místě je obrovský počet
  • ovzduší mohou ovlivňovat i zdroje vzdálené tisíce kilometrů
  • jednotlivé látky spolu v atmosféře dále komplexně reagují, čímž dávají vznik novým látkám
  • kvalitu ovzduší velmi významně ovlivňují meteorologické a rozptylové podmínky i terén
  • • k dispozici máme jen omezené množství dat


Analýza meteorologických podmínek

Velmi užitečná je zejména analýza směru a rychlosti větru, na základě čehož lze usuzovat odkud se znečištění šíří (používají se např. koncentrační růžice nebo tzv. zpětné trajektorie).

Analýza chodu koncentrací

Analýza dlouhodobého průměrného vývoje koncentrací v průběhu dne, týdne či roku je jedním z dobrých vodítek potenciálních zdrojů. Například se může projevovat vytápění nebo dopravní špičky.

Analýza skenovacím elektronovým mikroskopem

Pomocí SEM můžeme přímo pod vysokým zvětšením pozorovat jednotlivé částice (velikost, tvar) a díky SEM/EDX analýze i zjišťovat, které chemické prvky obsahuje a v jakém váhové poměru.

Receptorové modely

Receptorové modely jako například PMF (Positive Matrix Factorization) nebo CMB (Chemical Mass Balance) analyzují chemické složení ovzduší a umožňují odhadovat příspěvky různých zdrojů znečištění ovzduší.

Fotochemické modely

Tyto modely skrze složité matematické rovnice popisují chemické a fyzikální procesy v atmosféře. Používají se k modelování kvality ovzduší včetně možnosti odhadu podílu různých zdrojů znečišťování ovzduší. Příkladem je například model CAMx nebo CMAQ.



Zde uvedené metody identifikace zdrojů znečišťování ovzduší jsou jen výběrem, existuje řada dalších způsobů, jak se lze pokusit co nejpřesněji identifikovat, co je příčinou znečištění ovzduší.

Ideální je metody kombinovat. Jejich použití závisí mj. na účelu a také dostupných informacícha datech.