Větrná růžice je nejpoužívanější způsob grafického zobrazení distribuce směru větru a v pokročilejší variantě může zobrazovat i vztah mezi směrem větru a jeho rychlostí.
Větrná růžice se používá při analýze směru větru, popřípadě vztahu mezi rychlostí a směrem větru. Jedná se o diagram používaný v meteorologii, ale například i při hodnocení kvality ovzduší.
Základním principem větrné růžice je zobrazit frekvenci zastoupení (v %) jednotlivých směrů větru. Počet dílků růžice odpovídá počtu použitých světových stran (nejčastěji 8 nebo 16). Nahoře růžice bývá sever.
Čím je dílek odpovídající konkrétní světové straně delší směrem od středu, tím je daný směr větru zastoupenější.
Jednoduchá větrná růžice je jednobarevná, pomocí barev lze však v rámci větrné růžice zobrazit i další parametr, a to rychlost větru. Z růžice je pak patrné například i to, odkud nejčastěji fouká při vyšších rychlostech větru apod.
Procentuálně může být vedle růžice vyjádřen i podíl bezvětří.
Z růžice vlevo vyplývá, že v daném místě převažuje severní proudění (cca 15% podíl). Významnější jsou také směry východní a západojihozápadní.
Dále tato růžice ukazuje, že nejvyšších pozorovaných rychlostí větru je dosahováno při severním proudění (nejtmavší odstín).
Růžice v tomto případě používá 16 světových stran.
infoviz
