Jak ukázalo měření, během pálení dochází lokálně k extrémnímu nárůstu koncentrací suspendovaných částic. Absolutně nejvyšší hodnota byla naměřena při pálení suchého listí, konkrétně téměř 45 tisíc µg.m-3. Také u pálení ostatních druhů materiálů byly koncentrace řádově vyšší, než jsou absolutně maximální hodnoty běžně pozorované na stanicích imisního monitoringu – ve všech případech byla maximální hodnota nad 9 000 µg.m-3.
Průměrné hodnoty koncentrací se pohybovaly od 3,6 tisíc do 8,7 tisíc µg.m-3 – i tato čísla představují hodnoty zcela se vymykající hodnotám pozorovaným běžně na stanicích, jak ukazuje sloupcový graf níže, reprezentující průměrné a maximální koncentrace naměřené na vybraných stanicích v pětiletí 2016-2020.
Suspendované (prachové) částice PM2,5 představují částice o průměru do 2,5 µm pevného či kapalného skupenství rozptýlené v ovzduší. Z pohledu zdravotních dopadů jsou tyto částice potenciálně nebezpečnější než frakce PM10, protože malé částice mohou pronikat hlouběji do dýchacího systému.
Hlavním zdrojem emisí těchto částic v České republice je lokální vytápění domácností, zejména vytápění ve starých kotlech na tuhá paliva.
V zákoně o ochraně ovzduší je pro částice PM2,5 definován imisní limity pro ochranu zdraví:
Prezentované výsledky vychází z kontrolovaného pálení v rámci měřicí kampaně zadané JMK a realizované Centrem dopravního výzkumu (www.cdv.cz).